OBSAH:

• Demografická data
• Polské školství na Těšínsku
• Kulturní život

Demografická data
 

Obec	Celkem obyvatel	polské národnosti	%
Třinec	45.189	10.094	22.3
Karviná	68.368	6.872	10.1
Český Těšín	28.737	5.014	17.4
Havířov	86.267	3.694	14.3
Jablunkov	10.413	2.549	24.5
Bystřice n/O.	4.856	1.683	34.7
Orlová	36.307	1.676	14.6
Horní Suchá	4.316	1.228	28.5
Albrechtice	3.903	1.124	28.8
Bohumín	23.683	1.057	14.5
Mosty u Jabl.	3.975	820	20.6
Hrádek	1.682	818	48.6
Těrlick	3.866	646	16.7
Milíko	1.253	600	47.9
Nýdek	1.907	588	30.8

Zdroj: Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, Karol D. Kadłubiec a kol., FF Ostravské Univerzity, 1997

Polské školství na Těšínsku

Vlastní školství polské menšiny prošlo p roce 1989 velkými restrukturalizačními změnami. P urgencích polských organizací  u československých vlád se ledy hnuly a v roce 1990 byl vydán zákon státní správě a samosprávě ve školství (č. 564/1990 Sb.) vznikla v Českém Těšíně pobočka Školskéh úřadu v Karviné pr menšinové školství . V roce 1995 vznikl v Českém Těšíně Pedagogické centrum pr polské národnostní školství v ČR, které má za úkol zajišťování pomůcek a zvyšování kvalifikace polských učitelů.. Z počátku přišla i pomoc z Polska, ať už z Ministerstwa Edukacji Narodowej  či z polské instituce  Wspólnota Polska. 

Otázka polskéh školství je pr polskou menšinu v ČR stále aktuální otázkou, polské školy podle Poláků nemá totiž pouze předávat vědění, ale také vychovávat v duchu národních tradic.

Na Těšínsku (především v okresech Karviná a Frýdek – Místek) se nalézá síť školských zařízení s polským vyučovacím jazykem – školky, základní školy, jedn polské gymnázium a polské třídy ve třech českých středních školách. 

Ve školním roce 1998/99 se ve 29 základních školách s polským vyučovacím jazykem učil něco kolem 2800 dětí, na gymnáziu (vlastní budova od roku 1994) a v polských třídách středních škol 650 studentů. Polské školství je součástí  školství státníh a polské školy a školky jsou částí státní sítě škol. Mezi hlavní problémy polských škol patří nedostatek pomůcek, odborné pomoci a vypracovávání programů a plánů učení. České ministerstv školství vydává jak školní pomůcku dva polské měsíčníky - Jutrzenka a Ogniwo. 

Zdroj: Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, Karol D. Kadłubiec a kol., FF Ostravské Univerzity, 1997

*učitelé zvláštních tříd a družin

 Zdroj: Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, Karol D. Kadłubiec a kol., FF Ostravské Univerzity, 1997

• vydavatelská činnost
  vzrostla z různorodých potřeb a je pr Poláky velice důležitá, jelikož posiluje národní sebevědomí, přináší osvětu, rozšiřuje myšlenkové obzory. Během let 1925 – 1995 bylo vytištěn na 1500 publikací. Celkem se v těcht letech začalo vydávat na 150 polských časopisů, 30% procent z nich ukončilo činnost p prvním roce existence, některé existují dodnes. Třikrát týdně vychází Głos Ludu, který je vydáván Kongresem Poláků. Dalším společensk kulturním měsíčníkem je časopis Zwrot, vydávaný PZKO, jenž rovněž vydává skautský dvoutýdeník Nasza Gazetka. Veškeré tyt aktivity jsou určitým stupněm financovány vládou ČR.
  
  
• rozhlasové vysílaní
  7. 1950 začal polské vysílaní Československého rozhlasu Ostrava. Bohatý program byl tvořen programy z dějin, tradic, folkloru. P roce 1989 sice nastaly určité těžkosti, ale vysílá se i nadále.
  
  
•  divadelní aktivity
  již od dob národníh obrození existovaly na Těšínsku amatérské ochotnické sbory, ovšem hlavní význam dnes v této oblasti nese Polská scéna Těšínskéh divadla (Scena Polska Teatru Cieszyńskiego), které funguje jak profesionální divadl (jediné menšinově národnostní profesionální divadl na světě) od roku 1951, od té doby nastudoval přes 320 představení, ve všech větších městech Těšínska. Tímto způsobem servíruje bezprostřední kontakt s živou polštinou a kulturou. Soubor se skládá jak z místních, tak i z polských herců a režisérů (absolventi dramatických škol v Polsku). Dalším významným činitelem na poli divadelnictví je Teatr Lalek Bajka, taktéž plně profesionální – tot divadl se soustředí zejména na polské školy a školky.
  
  
•  knihovny
  příležitost přečíst si polské knížky umožňuje rozsáhlá síť polských, které jsou čast součástí knihoven českých. V roce 1995 působil v okrese Karviná 12 polských knihoven a 17 v okrese Frýdek-Místek, některé knihovny mají navíc více oddělení.
  
  
• pěvecké a hudební soubory
  tradice sborovéh zpívání národních písních existuje na Těšínku již od roku 1848, kdy byly zakládány první čítárny. Dnes však prochází tot odvětví problémy, způsobené stárnutím členů. Od roku 1989 je organizován Festival dětské písně (Festiwal Poisęnki Dzieciecej) ve spolupráci PZK s polskými školami. K roku 1995 bylo registrován 19 smíšených pěveckých sborů (např. Zaolzie, Lutnia, Lira, Harfa, Collegium Canticorum, Collegium Iuvenum), 4 sbory mužské (Gorol), 2 ženské (Melodia) a 7 malých vokálních souborů. Celkem se účastnil 883 zpěváků. 
  
  
• folklorní akce
  od 12. 9. 1948 se každým rokem koná v jablunkovském městském lese Gorolski Święto, organizované PZKO. Velkolepá akce, která si získala za svou historii renomé a kde se každoročně setkávají taneční soubory nejen z Čech, ale z celéh světa. K dalším akcím, které by stály za zmínku patří například tradiční dožínky v Gutech, Den Oszeldy v Neborech či Bal Górolski v Mostech u Jablunkova. K Hlavnímu výboru PZK patří dva soubory písní a tanců – Olza a Górnik.

nahoru

-copyright 2000 Adam Kurzok-