OBSAH:

• PZKO
• Kongres Poláků
• Ostatní polské organizace a uskupení v  ČR

PZKO
 

Sídlo: Český Těšín, Střelniční 28

Telefon: 069/6371583-4, 0659/56158 

 Polski Związek Kulturalno Oświatovy neboli česky Polský kulturně – osvětový svaz byl po dlouhou dobu jedinou polskou organizací a svůj statut polské organizace s největší členskou základnou si uchoval i po velkých strukturálních změnách v roce 1989.

Historie v letech 1947 – 1989 10. března 1947 byla uzavřena Smlouva o přátelství a vzájemné pomoci mezi Československem a Polskem, ve které československé úřady souhlasily s vytvořením dvou nových polských organizací na svém území - Polského kulturně osvětového svazu (Polski Związek Kulturalno-Oswiatowy - PZKO) a Spolku polské mládeže (Stowarzyszenie Mlodziezy Polskiej - SMP). 26. června 1947 pak bylo vytvoření schváleno mimořádnou schůzí Zemského národního výboru. 16. 7. v Českém Těšíně a 20.7. ve Fryštátě se konala schůze polských představitelů okresu s cílem položit základy nových spolků, tímto procesem vznikly Prozatimní okresní výbory PZKO - ve Fryštátě stál v čele Jan Pribula a v Českém Těšíně Pawel Trombik. První sjezd PZKO se konal 18. ledna 1948 ve fryštátském okrese v „Domu praca“ a 4. dubna v českotěšínském okrese v hotelu Piast. Svaz okamžitě založil vlastní měsíčník Zwrot, jeho první číslo vyšlo v prosinci 1949. Během roku 1949 se jevila stále výrazněji potřeba spojit oba okresní spolky a vytvořit jednotnou organizaci PZKO a 6. února 1950 se konal první krajský sjezd PZKO v Českém Těšíně. organizační struktura

V těchto letech tvořilo PZKO celkem 48 místních skupin v okrese Č. Těšín a 31 skupin v okrese Karviná, skupiny sdružovaly kolem 12 500 členů. Jejich rozložení je vidět v tabulce.  Nejvyšším orgánem byl krajský sjezd – volil hlavní výbor v počtu 20-25 osob na období jednoho roku, revizní komisi a smírčí soud. V letech 1950- 1989 se konalo 15 sjezdů PZKO v českotěšínském hotelu Piast.

obecná a hospodářská charakteristika svazu Sídlo hlavního výboru PZKO se nacházelo v Českém Těšíně. Svaz vznikl ve smyslu zákona ze dne 12. července 1951,č.68/1951 Sb. jako společenská organizace a byl součástí Národní fronty, měl svou právní subjektivitu. HV PZKO řídil činnost redakce měsíčníku Zwrot, činnost Loutkového divadla Bajka a půjčovnu kostýmů. Na svém prvním sjezdu bylo PZKO rozděleno na 10 obvodů, které se poté v 70. letech staly základnou obvodních výborů, základní buňkou byla však vždy místní skupina PZKO s právní subjektivitou. Potřebné prostředky na činnost čerpala místní skupina s vlastních zdrojů ať už byly zdrojem zápisné a členské příspěvky, příjmy z akcí, dary či příležitostné dotace. Skupiny využívaly různé formy činnosti: kluby mladých, kluby žen, kluby seniorů, přednášky, koncerty, zájezdy,, výstavy, umělecké soubory, společenské a sportovní akce, spolupráce s polskými školami s Polskou scénou Těšínského divadla. PZKO taktéž úzce spolupracoval s poslanci národních výborů, napomáhal ke sbližování s českým a slovenským národem formou vzájemného zpřístupňování kulturních hodnot svých národů. V prvních letech existence byl svaz finančně soběstačný a měl vlastní hospodářské zázemí, např v roce 1950 přejal do své správy restaurace a jídelny vedené v objektech bývalých polských organizací. Kvůli tomu vznikl hospodářský odbor, kterému bylo podřízeno 20 podniků. V roce 1953 první státní subvence od Národní fronty a v hospodářské činnosti se stal postupně závislým na stranické a vládní moci. V roce 1963 byl prodá n hotel Piast za 1 080 tis. Kč a částka byla věnována na stavbu Domů PZKO jednotlivých skupin. Mezi nejdůležitější centrální svazové akce pařily a patří Krajské slavnosti PZKO (Festivaly PZKO) a Svátek horalů v Jablunkově (Swieto Gorolski). S postupem času docházelo k poklesu ve svazové aktivitě. Novodobá historie

Společenské a politické změny, které proběhly koncem roku 1989 v Československu, ovlivnily také činnost Polského kulturně osvětového svazu (Polski Związek Kulturalno Oswiatowy – PZKO). Mimořádná schůze nejvyššího orgánu , která se konala 9. prosince 1989, zvolila prozatímní předsednictvo pod vedením dosavadního předsedy ing. Romana Suchanka . Úkolem prozatímního předsednictva bylo připravit mimořádný sjezd PZKO. Tento sjezd se uskutečnil 25. března 1990 v Karviné. Byli přítomni představitelé nejvyšších státních orgánů Československa i Polska, místní představitelé, předáci nových polských organizací a zástupci jiných československých menšin. Bylo zvoleno nové 21 členné předsednictvo a revizní komise. Novým předsedou se stal učitel a lidový tvůrce z Beskyd Wladyslaw Mlynek. Změnila se také organizační struktura organizace. Místo dosavadního pléna hlavního výboru byl zřízen konvent předsedů, jehož členy se stalo všech 95 předsedů místních organizací. Konvent se stal poradním a kontrolním organem hlavního výboru, řízeného předsednictvem. Výkonným orgánem se stala kancelář hlavního výboru (místo dřívějšího sekretariátu). Od 1. dubna 1990 PZKO převzalo vydavatelská práva Glosu Ludu, jediných polských novin v tehdejším Československu, které předtím vydával Krajský výbor v Ostravě. Krátce před mimořádným sjezdem PZKO si českoslovenští Poláci zřídili nový orgán, aby reprezentoval všechny polské organizace i jednotlivce v Československu, Radu Poláků. Mezi Radou a PZKO se brzy projevilo napětí , protože o vydavatelská práva Glosu Ludu se přihlásila Rada Poláků a PZKO se jich koncem roku 1991 vzdal. V roce 1992 Polský svaz uskutečnil mj. Festival polské kultury , Festival polské písně a oslavy 45. výročí svého založení. Celkovou činnost svazu lze nejlépe charakterizovat podle sekcí dobrovolných aktivistů. Jejich činnost se většinou vůbec nezměnila. 20. března 1993 se v Českém Těšíně konal 17. sjezd PZKO. Byl to první sjezd po rozdělení Československa, které se však svazu nijak nedotklo, protože všechny místní organizace i celá činnost byla soustředěna v českých zemích. Novým předsedou se stal ing. Jerzy Czap. V říjnu 1993 vystřídal ing. Erwina Macuru ve funkci ředitele kanceláře hl. výboru PaedDr. Bogdan Suchanek. Přísun finančních prostředků ze státních dotací však od roku 1990 soustavně klesal. Československý a později český stát přestal financovat činnost národnostních menšin v obecné poloze (platy aparátů), a začal přidělovat peníze na konkrétní akce (kulturní, osvětové). Ministerstvo kultury nakonec snížilo dotace na činnost PZKO z dosavadních 3,4 mil. Kč na 0,5 mil. Kč. Organizace svolala mimořádný konvent předsedů a vystoupila proti tomuto kroku českého ministerstva v polském sejmu. Intervence dosáhly přidělení dodatečných 0,8 mil. Kč ze státního rozpočtu, aby mohly proběhnout akce , které již byly dříve připraveny. Všechny tři původní odbory kanceláře musely být zrušeny a samotná kancelář má dnes pouhých devět zaměstnanců . Největší emoce v první polovině 90. let vyvolalo získání jediného bývalého majetku PZKO Hotelu Piast v Českém Těšíně, který byl v 60. letech pod nátlakem prodán podniku Restaurace a jídelny. V průběhu roku 1994 se struktura polských organizací v ČR poněkud změnila. Místo Rady Poláků zaujal Kongres Poláků a Rada Poláků se stala jeho orgánem. PZKO neobnovilo své členství v Kongresu a zůstalo mimo jeho strukturu. PZKO spolupracuje se všemi polskými organizacemi v České republice. Zejména se Školskou maticí a s Harcerzy. Velmi významná je spolupráce se zahraničními partnery, zejména a v Polsku. Kromě Polska udržuje organizace pravidelné kontakty s organizací Lužických Srbů Domowina v Německu a s organizacemi polských menšin na Litvě, v Bělorusku a na Ukrajině. Rok 1995 byl vyhlášen Rokem lidové kultury a tímto směrem byly orientovány i veškeré kulturní akce PZKO. 50. výročí založení, které připadlo na rok 1997, bylo oslaveno Festivalem PZKO 7. 6. 1997 v Karviné a vydáním reprezentativní přehledné publikace pod názvem Lexikon PZKO. Umělecké soubory dnes nejezdí jen do Polska nebo na Slovensko, ale do celé Evropy (Rakousko ,Francie Velká Británie, Švédsko) Taneční soubor Olza vystupoval v roce 1996 dokonce v USA.

Sekce, soubory a formace v PZKO

• Sekce žen - aktivních je 65 klubů, plus dalších 15 příležitostných. Ženy organizují výstavy, slavnosti, koncerty, výlety, kurzy, bály a přednášky.
• Folklórní sekce – má široký záběr aktivit – od koncertů, seminářů, výuky etnografie a folkloristiky na školách, až po spolupráci s vědeckými institucemi, výzkumů, publikační činnosti, organizování folklórních akcí atd.
• Literárně-artistická sekce – spolupracuje s obdobnými organizacemi, ať už českými či polskými. Spolupracuje při pořádání výstav a publikační činnosti.
• Sekce historie regionu – založena 1965. Vydává publikace, pořádá semináře, setkání.
• Sekce divadelní kultury – omezená činnost, výpomoc při organizování amatérských divadel a zájezdů.
• Sekce sportu a turistiky – 15 stálých členů, pořádání sportovních akcí (Otevřené mistrovství PZKO v různých disciplínách), podpora a spolupráce při organizování sportovních akcí, akce na školách, účasti na turnajích
• Sekce čtenářsko-knihovnická – propagace autorů a jejich knížek, čtenářské soutěže pro školy, organizace přednášek
• Klub učitelů – důchodců - pravidelná setkání, velká shromáždění, výzkumná, kronikářská a dokumentární práce, výlety
• Loutkové divadlo „Lalka“ – divadlo pro nejmenší, 8 stálých členů, více než 50ti letá historie, ročně asi 150 představení
• Rytmika – taneční škola, příprava do tanečních souborů PZKO
• „Olza“ – dechová hudební kapela, cca 40 osob, představení v Polsku, ČR, Slovensku, Velké Británii
• „Górnik“ – taneční skupina, nedostatek členů
• Akademická sekce „J“ – tradiční bál, setkání
• Redakce Zwrótu – společensko – kulturní měsíčník HV PZKO, financováno vládou ČR
• Kostýmérna – půjčování a spravování kostýmů, praní, čištění
• Školící středisko „Koszarzyska“ – školení, semináře, lekce
• Sekretariát HV PZKO – 10 osob, organizační záležitosti – výstavy, zájezdy, semináře, školení, koncerty, festivaly
• Taneční a hudební sekce – početná sekce, spravující jak taneční aktivity (soubory, festivaly), tak hudební složky

KONGRES POLÁKŮ

Sídlo: Český Těšín, Hlavní 3

Telefon: 0659/711453

 Je organizací, jež obnovila činnost v roce 1990. Ve svém druhém roce existence změnila jméno z Rady Poláků na Kongres Poláků. Pojem Rada Poláků je dnes názvem výkonného orgánu této organizace, který má 9 členů. Spolek má 19 členských organizací a nemá téměř žádné příjmy, veškeré příspěvky jdou od státu nebo od sponzorů. Aktivní je však i na poli mezinárodním – je členem Federativní evropské únie národnostních menšin, poradního to sboru Evropské komise.

Novodobá historie  Novodobá historie Kongresu Poláků začala shromážděním 298 delegátů, reprezentující polské společenstvo v České republice dne 3. 3. 1990 v hotelu Piast v Českém Těšíně. Z jejich shromáždění nevzešla jenom 9ti členná výkonná rada a dlouhodobý program, ale taktéž dopis, adresovaný vládám obou zemí.

	Přehled předsedů KP od vzniku Tadeusz Wantuła Bogusław Chwajoł Danuta Branna Jerzy Jura Wawrzyniec Fójcik Sekce, soubory a formace v KP
	Dokumentační centrum Kongresu Poláků v ČR (Ośrodek Dokumentacyjny Kongresu Polaków w RC) – místo, které vzniklo v roce 1993 za cílem shromažďování, zpracovávání a popularizace dat a zdrojů, informačního, muzeálního a knihovnického charakteru, které dokumentují život polské menšiny v ČR. Prezentace na výstavách, ročenkách, profesionálních výzkumech. Spolupráce s obdobnými organizacemi v Polsku a ČR. Głos Ludu – Noviny Poláků
	v ČR od roku 1992 začal KP vydávat tyto noviny (převzal od PZKO), které existovaly již od roku 1945. Vydáváno 3x do týdne, sobotní číslo je rozšířené. Obsah – aktuality, společenská a kulturní publicistika, informace i Polácích v ČR i ve světě.

OSTATNÍ POLSKÉ ORGANIZACE A USKUPENÍ V ČR

nahoru

-copyright 2000 Adam Kurzok-